close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Červen 2012

Díl 5

29. června 2012 v 22:23 | Kikinkaa |  Příběh-Niall
"Kam půjdeme?" Zeptala jsem se slušně
Niall se pousmál "No prvně jsem ti chtěl říct, že ti to děsně sluší, jako opravdu, si krásná, no a chtěl jsem jít do jedné restaurace, je nedaleko, souhlasíš?" Zeptal se, byla na něm znát nervozita
"Jasně, půjdu ráda" Řekla jsem a podívala jsem se do jeho zářících očí, páni, Vážně jsem se zamilovala, tohle bylo jiný než jindá, měla jsem chu't políbit ho, ale nemohla jsem, bylo strašně brzy.
Vyšli jsme z menší uličky na velké náměstí, kde se hemžilo spoustu lidí, Niall mě chytnul za bok a táhnul mě kupředu, abych se mu někde neztratila. Bylo ticho, ale nebylo to tak trapné, protože jsme byli zaneprázdněni procházením vyšlapaných uliček mezi lidmy.
Když jsme vyšli z náměstí oběvily jsme se v další menší uličce, kde už naštěstí nebylo zas takové rušno.
"Ty, ty máš přítele?" Zeptal se stydlivě Niall..
Zadívala jsem se přímo do jeho vystrašených očí, připadalo mi to, jako by se bál mé odpovědi.
"Ne...já jsem singl" Řekla jsem mu, přitom jsem se mu dívala přímo do očí, aby to znělo upřímě "Vlastně, už 2 roky jsem bez přítele, což mě celkem mrzí, už by to chtělo vztah, samotné je mi smutno, mám jen jednu kamarádku, ale chybí mi ta upřímnost mezi klukem a holkou, nemám komu říkat ty opravdové problémy, ktere neříkám ani nejlepším kamarádkám. Oznámila jsem mu.
Díval se u toho celkem dost soustředěně, ikdyž by mě zajímalo na co se tak soustředil.
"S tím posledním se to nějak nevyvedlo, což mě celkem mrzí, nestihly jsme všechnom co jsme chtěli, měli jsme toho ještě tolik před sebou" Nevím proč, ale ukápla mi slza, při té vzpomínce.
"Proč pláčeš, co se stalo potom?" Zeptal se Mile a utřel mi slzu stékající k ústům. Najednou se zastavil a stoupnul si proti mě "Chci znát pokračování, když víš že to byl super vztah, proč spolu ještě teď nejste?" Zeptal se a utřel mi další slzu.
Podívala jsem se na něj a pousmála se "On umřel" utekla mi další slza, nevím co se to dělo, teklo to samo, najednou jsem se neovládala.
"Jak??" Zeptal se a zdvyhl mi hlavu směřující se k zemi, dívala jsem se na něj, rozhodla jsem se mu říct všechno, cítila jsem, že ho to zajímá a že můžu alespoň s někým mluvit otevřeně.
"On, spadl do nějakýho průseru...byl v nějakým baru a jeho kamaráda začal být nějakej nachlastanej kluk, on (Vzlikla jsem si) On, mu šel pomost, nechtěl aby se mu něco stalo, a tak je od sebe odtrhl ale pak se pustily i do něj, druhý den byl na místě nalezen mrtvej." Řekla jsem ubrečeně.
"To je mi líto" odstoupil o de mně a kráčel dál, pochopila jsem že ho mám následovat.
"A ty...Ty ho pořád miluješ?" Zeptal se
"Ne, jen mi chybí ta upřímnost" Řekla jsem mu a uculila se na něj.
"Já ti tu upřímnost klidně dám, jestli máš zájem" Nábidl mi
"V tobě jediným upřémnost vidím, teť toho víš víc než Car" Prohlásila jsem a zasmála se.
"Víš, já, chtěl jsem ti něco říct" Řekl a vystrašeně se na mě kouknul, přibližoval se, byl stále blíž a blíž, až to vypadalo, jakoby mě chtěl políbit ale pak...."No, už jsme tu, to je ta restaurace" Řekl a odtrhl se ode mně.
"Opět mě chytl za boky a vtlačil mě do vchodu restaurace, dotáhl mě k nejbližšímu stolu a tam mi jako správný Jentlman..posunul židlu, abych se mohla posadit, pak se usadil i on. Židličky byli tak pohodlné, že jsem se do nich zcela zabořila.
"Víš nechtěl jsme nic "Noobl", tak jsem nám obědnal Pizzu, doufám že ji jíš" Oznámil Niall
" Super, Pizzu miluju, je skvělý že jsi dokázal obědnat něco takovího, čekala jsem že ty, jako hvězda, bude chtít něco víc..alegantnějšího než je Pizza..ale ne, to je fain.."Řekla jsem mu
"Já jsem normální kluk, budeme dělat, že nejsem slavnej, že nejsem skoro na každým novinovým stánku..berme to, jakože jsem normální kluk, jasný? " Řekl
"Rozkaz pane" Řekla jsem mu.
"A ty máš přítelkyni? Jasně, nikde jsem nečetla že by si někoho měl, ale jestli třeba nedržíš něco v utajení..." Zeptala jsem se ho
"Ne, ne, jsem taky singl, chtěl bych holku, fanynek je spousta..ale tu pravou jsem ještě nenašel" Řekl Niall
"Chtěla bych to mít stejně lehký jako ty s holkama...máš spoustu obdivovatelek, ale žádná ti není dost dobrá, i přes to máš ale na výběr". Oznámila jsem
"Jo, takhle je to těžký, ale z kapeli to mám asi nejtěžší, už si asi slyšela že mi přichází tuna výhružnejch SMSek, že jsem zrůda, že mám křiví zuby, neumím zpívat a že se ostatním klukům z 1D nevyrovnám, mrzí mě to.
Postřehla jsem, že už k nám jde obsluha se slébenou Pizzou a tak jsem radši nci neříkala, do té doby, než odejde.
Vzala jsem si první trojůhelníček a ukousla jsem, zpolkla jsem sousto a začala.
"Nialle, ty si skvělej kluk, je na tobě, jak budeš vypadat, jak se budeš chovat, jak nadělíš se svým životem, všechno je to na tobě, nemůžeš přece dělat všechno co ti nakážou fanynky, bud alespon tak svůj, jako jsi právě teť, v tuhle dobu". Řekla jsem mu a opakovaně jsem ukusla další kus pizzy.
"To jo, ale, nikdy se nevyrovnám jejím skvělejm představám o super klukovi"
"Když jsi svůj, si super, stačí ti to takhle, já jsem s tebou ráda, a určitě i plno dalších holek, víš co by dali za to, sedět tu s tebou a dloubat se v Pizzy.
"Dloubat se v Pizzi, jo to bylo slušný" Zasmál se.
Asi tak hodinu jsme rozebírali 1D, co jiného taky, museli jsme tu pizzu nějak zakecat, svůj kus už jsem pomale dojídala, takže jsem byla v podstatě skoro hotova.
Celkem se to rozjelo, mluvily jsme otevřeně, už i Niall se do toho dostal.
I on už dojedl svůj poslední kousek Pizzy, a tak jsme s ozhodly odejít z restaurace.
Prošli jsme okolo velké vrby, a tak mi bylo jasné kam míříme, do parku.
"Víš, je fain mít někoho s kým si můžu, tak skvěle popovídat" Řekl Niall
"Jo, to je prava, jsem ráda že jsem tě poznala Nialle, vážně"
Sedli jsme si na lavičku, Niall se na mě podíval zase tak vystrašeně jako na cestě do restaurace.
"Víš Monik, nikdy jsem neměl takovou kamarádku jako jsi ty, zkrátka dneska jsem zjistil fakt celkem dost věcí, co se týče tebe, jsi milá, hodná a ráda mi pomáháš..což mi fakt pomáhá :D
Naklonil se blíž ke mně, opět to vypadalo jako by mě chtěl políbit, nevím proč ale taky mě to k němu táhlo, dokud jsme se nedotkla jeho rtů, byli tak sladký, byla to ta nejhezčí věc, kteoru jsem kdy líbala :D
"Víš, jen kvůli tobě jsem za celý odpoledne snědl jen půlku pizzy, to už něco znamená ne?" řekl a zasmál se
"Promiň já jsem nechtěla, nechtěla jsem abys kvůli mě držel hladovku" Přiblížila jsem se k němu a políbila jsem jeho nasládlé rty.
"Tohle mi to vynahradilo" řekl a vlepil mi pusu na tvář
"Ale jestli chceš, můžeme pro něco zkočit..jestli máš vážně hlad"Řekla jsem mu
"To zvládnu" řekl
Zvedl se z lavičky a chytl mi ruku, zvedla jsem se, s tím že už se zase přemystujeme, vlepil mi další poliběk, objal mě. "Děkuju za krásný odpoledne",Zopakujeme to jasný? Řekl a usmál se, kráčely jsme po úzké uličce ke konci parku.

Díl 5

20. června 2012 v 20:58 | Kikinkaa |  Příběh-Harry
Odběhly jsme za nesaleký strom, protože to bylo jediné místo kde nepražilo slunce, sedli jsme si na nízkou dřevěnou lavičku a čekali než Zayn dopalí ten kousek cigarety, co mu zbýval. Jen tak jsem pokukovala po klukách, bylo ticho a tak jsem si odkašlala, V tu chvíly se na mě všichni otočily, divila jsem, že odtrhly zrak od holek v bikinách, co kolem proběhly.
"Chceš cígo?" Zeptal se Zayn a natáhnul ruku s cigaretou blíž ke mě.
"Zayne, nezatahuj ji do sejch šlamastyk prosím!" Řekl Louis starostlivě.
"Louisi, klídek na tohle jsem zvyklá" Usmála jsem se na něj a popošla blíže k Zaynovi a vzala jsem mu z ruky ten kousek cigarety, kterej mu tam zbyl.
Potáhla jsem si, nadechla se a silně vydechla "Úleva" Řekla jsem a zasmála jsem se.
"Ty, ty kouříš, v tom případě už se mi zas tak nelíbíš" Vykřikl Harry a uraženě se otočil.
Popošla jsem blíž k Harrymu, chytla ho za ruku a otočila jsem ho, tak aby jsme na sebe dobře viděli. Páni jeho oči, byli tak přitažlivé, jako by mě zhipnotizovali, bylo to zvláštní ale krásné, v břiše jsem zacítila takové to zvláštní šimrání, jako když se zamilujete, ale bylo to jiné, zamilovala jsem se do jeho kouzelných očí, ne do něj.
"Jenom příležitostně, nedělej ze mě hned kuřačku, jen jsem dlouho neměla...a tak se hned cítím líp, Zayne ty určitě chápeš jak to myslím". Řekla jsem a zasmála se.
"Hele zas tak hloupej ještě nejsem, takže klídek" Prohlásil Harry a nepopsatelným pohledem se na mě podíval.
"Zayn dokouřil ne? Takže můžeme odejít, nechápu proč tu ještě kdákáme" Řekl přechytrale Liam
"Tak co? Jak se máš?" Zeptal se mě Niall
"No co se týče dneška, mám se úžasně, zažívám ty nejlepší chvíle života" Žekla jsem, Niall se na mě zvláštně podíval a obejmul mě.
"Díky jsem ráda že někdo rád tráví čas i se mnou" Zašeptal mi do ucha a příjemně se usmál.
"Nialle, ty jsi skvělej kluk, jak si to myslel?" Zeptala jsem se ho.
"No tak dostávám dost urážlivejch SMSek, že jsem Loser a že nemám v kapele co dělat, že neumím zpívat a že jsem zrůda, tak mě těší že se mnou chceš travit čas, víš" Řekl a lítostně se zatvářil.
"Nialle a dost, ty si skvělej kluk, mám tě ráda za to jaký jsi, jsi legrační, hezký, hodný a celkově působíš dobrým dojmem, nepotřebuješ poslouchat ty pasivní komenty na tvůj styl a na tvoje chovaní..ty a tvoje osobnost jst v jednom balení, nemáš se za co stydět, zkus si vážit sám sobě, chtěla jsem ti říct že si super..a nemusíš se nikomu omlouvat se za to jaký jsi, každý má přece sví chyby nebo snad ne? Řekla jsem Niallovi a usmála se na něj, on se na mě tak zaměřeně podívat a řekl
"Kris, díky, takhle si se mnou ještě nikdy nikdo nepromluvil, pomohlo mi to, vážně děkuju...když budu něco potřebovat příjdu, teda jestli můžu, dáváš super rady, určitě se porveš i s hošíma případama" Řekl
"Jasně, přid za mnou kdykoliv, vždycky ti ráda pomůžu" Řekla jsem mu a mrkla na něj.
Popošli jsem do předu, aby jsme dohnaly kluky, byli celkem na před a protože jsem se s Niallem celkem zakecali, nevnímal jsme že nám ostatní utíkají.
Proběhly jsme po ulici, plné aut, už z dálky šel vidět za nedalekým rohem zadeček Autobusu s nápisem One Direction.
Byli jsme už skoro u konce, když v tom zpozarohu vyběhlo zhruba 9 fanyne, v tu chvíly, kdy zjistily, že mají 1D na dosah, rozběhly se proti nám.
Když kluci zpozorvaly, že těch pár fanynek, co se na nás ženou jako feny po flákotě, asi nebudou zrovna příjemné.
"Zdrhejte!" Zakřičel Niall a začal zdrhat, co by to bylo za útěk, bez pár těch úžasnejch Niallovejch výskoků.
Okamitě jsme s klukama vyrazily za Niallem, a protože už nám Niall svím během už trošku vytvořil cestičku měli jsme to mnohme lehčí, už jsme se blížily k autobusu, když nás řidič spozoroval okamžitě otevíral hlavní dvířka, asi už byl zvyklej, a tak mu byli jasný, proč máme takoví trty.
Vběhly jsme do autobusu a zkácely se na sedadla.
Prohlídla jsem jestli mi cestou něco neupadlo, "Do prkýnka" Vykřikla jsem
"Co se děje?" Zeptal se mě Zayn
"Vypadl mi mobil, a já ho fakt potřebuju" Řekla jsem vystrašeně
"Teť už se tam nemůžeš vrátit, ušlapaj tě zaživa" Řekl Louis a zasmál se
"Já se s ní půjdu po tom mobilu kouknout" Prohlásil Harry, popravdě, jsem to nečekala
Harry si oddychl a pozvedl ruku řidiči, jakože má otevřít dvířka, chytl mě za ruku, podíval se na mě a řekl "Tak jdeme na to" Pevněji mi stiskl ruku a vytáhnul mě z autobusu.
"Tak pojď, půjdeme se podívat přesně tam, kudy jsme běželi, pevně se mě drž, jasný?" Řekl a podíval se do davu ječících a zkákajících fanynek.
"Jasně, jdu přímo za tebou" řekla jsem

Kristýna Hájková

17. června 2012 v 11:55 | Kikinkaa |  Adminky
Jméno a Příjmení- Kristýna Hájková
Koníčky- Baví mě skoro všechno, ale nejradši zpívám, hraju divadlo a tancuju.
O mně: Jsem přátelská, otevřená osoba, která miluje srandu, většinou se o srandu starám já, na to se moji přátelé zpolíhají, jsem v partě ta co to většinou rozjíždí jako první, proto se o mě říká, že se mnou nikdy není nuda..tomu věřím..:D všechny problémy vždycky házím za hlavu a užívám si, proč je řešit, nejsem žádná fiflena a pouštím se do každých kravin a průserů...neřekla bych že jsem problémoví dítě..ale když jsem s přáteli, stojí to za to...Rozumím si spíše s klukama...než s holkama, s těma se cítím svá..:D neříkám že s holkama ne, ale jde o pricim, kterým se vedu :D mám strašně ráda společnost..která se nebojí vlítnout do průšvihu, miluju adrenalin :D ..je mi jedno co si o mě lidi myslí, jsou mi u řidky..:D já mám na ně taky svůj názor ale zveřejnovat je nepotřebuju _:D Žiju si v takovím spíš smyšleným světě..:) Pomocí příběhů který vám tu píšu se vlívám do rolí, o kterých píšu,...nepotřebuju si psát trapný statusy o tom jak mi zrovna je..pomáhá mi, když vlívám city do příběhů..ale pořád čekám na den..kdy se to, co si kreslím a píšu do papíru stane zkutečností..
http://www.facebook.com/#!/kristyna.hajkova.56 Muj facebook..kdo by si mě chtěl přidat a měl by otázky neboby se chtěl jen zpřátelit..určitě to příjmu ☺ nemám s tím prolém...:))

Díl 4

16. června 2012 v 19:28 | Kikinkaa |  Příběh-Niall
Dželi jsme se s Niallem za ruce a seděli pod rozkvedlou hruškou v nedalekém parku, počasí nám naštěstí přálo a tak jsme byli radši venku.
"Zlato, potřebuju ti říct" Řekl Niall a podíval se na mě
"Povídej Lásko, poslouchám tě" Řekla jsem a usmála se, chvíly jsem sledovala jaho výraz, zrudl a začal.
"Víš, potřebuju si ulevit" Nevěděla jsem jak to myslím
"Jak to myslíš" Zeptala jsem se, když v tom jsem uslyšela jakoby ránu a ucítila děsný smrad, bože už vím co tím myslel.
"Niale! Mohl si to říct dřív než si to udělal, měla bych aspoň malej čas na útěk" Oznámila jsem mu a upřímě jsem se na něj zadívala.
"Zlato, jsme lidi, lepší prd než 10 doktorů ne? Navíc, pořád máš čas na útěk". Jeho obličej začal zelenat, pak modrat a pak fialovět, najednou jsem před očima viděla samaru a uslyšela šílený jekot.
Otevřela jsem oči a zjistila, že to byl naštěstí je sen, prudce jsem vylítla do sedu a odfoukla jsem si, utřela si pot z čela a šněčí rozespalou chůzi jsem si to odkráčela do koupelny.
Když už jsem měla ranní Higienu za sebou přešla jsem z pokoje dolů do kuchyně, Z lednice jsem si vzala jogurt a do něj nasypala musli, jako obvykle.
Po snídani jsem opět vlítla do koupelny, oblíkla jsem si spodní prádlo, aby se mi lépe líčilo a česalo a vlezla si s velkým zdrcadlem do postele.
Vytáhla jsem si Make-up, ikdyž jsem na tváři nenašla jediný běďar, Nechci se opět nechat překvapit a tak jsem si ho na sebe radši naplácala, né moc silnou vrstvu, jenom decentní.
Hned po malinké vrstvě make-upu jsem si namalovala stíny, abych se sladila se šatami a botami, vzala jsem si fialové stíny.
Když jsem byla nalíčená, rozhodla jsem se jít na druhý krok, Účes.
Z malého šuplíku pod umyvadlem jsem vytáhla kulmu, gumičky, sponky a pérka, rozdělila jsem si vlasy na poloviny a kousíček po kousíčku jsem si dělala prstýnky.
Když už jsem byla z poloviny hotova, přemýstila jsem se do pokoje, kde jsem měla přes postel přehozené šaty.
Vzala jsem je do rukou anež jsem je na sebe navlíkla, ještě jednou jsem si je prohlídla, a zeptala se sama sebe, jestli je to vůbec nutný, se tak parádit.
Šaty jsem si převlíkla přes hlavu a podívala jsem se do zrcadla, jestli v tom vůbec můžu vyjít z domu, bylo to příliš uplé a vypadala jsem v tom jako Malá "Ku**a" s prominutím,lezli mi z toho celý nohy, byla jsem ráda, že mám zakritý alespon zadek, ale bylo to fain, byli to provokativní šaty, a to je přesně to, co potřebuju.
Zaslechla jsem z dola klepání, nervozita se zvedala, byla jsem nervozní jako nikdy, sedla jsem si na postel a opatrně jsem si nazula boty. Znáte ten první dojem, když si stoupnete na podpatky? Myslela jsem že sebou švihnu, ale dostala jsem se do toho celkem brzy, opatrně jsem sešlapala schody a otevřela dveře.
"Ahoj Monik, páni, ty jsi vyparáděná, strašně ti to sluší, to je po prvíc o tě takhle vidím" Řekla Car
"Car bože, myslela jsem si že je to Niall, má spoždění, co když nepříjde" Celkem mě mrzelo, že před dveřma nestál Niall, myslela jsem že to bude on ale to jen zase Car přišla vyzvídat.
"Promiň, jdu ti jen popřát štěstí a říct ti, že už je to s Patrikem v pohodě, stavila jsem se za ním a vše mu vysvětlila, prej mu Slípka řekla že jsem měla něco s jeho nejlepším kamarádem..ale řekla jsem mu pravdu a teť spolu chodíme.
"Páni Car, to je super, přeju vám to, jen doufám že mě to taky tak skvěle výjde" Řekla jsem a objala jsem Caroline, v obětí jsem se rozhlížela po okolí, když v tom jsem zahlédla Nialla, jak se k nám blíži, tak sladce koukal, až se mi chtělo brečet.
"Car Niall už jde, nebudeme ze sebe dělat měkoty!" Zašeptala jsem Car do ucha
Niall Došel k nám a slušně nás pozdravil, Udělala jsem na Car výhružný výraz, jakože má odejít.
"No tak já jdu, nechám vás tu o samotě" Řekla Car, znělo to vážně nenápadně, kldyž jsem se na ni dívala, tak na mě ještě z povzdáli mrkla a odešla za roch.
"Promiň že jsem přišel později, hledal jsem tvůj dům, tak si vem aspoň tohle, když už jdu tak pozdě!" Řekl a podal mi do ruky 5 růží, políbil mě na tvář a usmál se na mě"
"Děkuju, vzala jsem si od něj tu pozornost, co mi věnoval a zazvonila na mámu, ať mi je dá do vázy.

Díl 3

11. června 2012 v 21:09 | Kikinkaa |  Příběh-Niall
Byl to vážně ten nejtrapnější a zároven nejůžasnější moment v mím životě.
"Nialle dělej, zítra na sebe budete mít celý odpoledne!" Zakřičel Zayn a zasmál se
Niall se na mě podívalo, nevím proč ale nemohl ze mě stáhnout pohled, nevím čím to bylo, zíral se mi na pusu a tak jsme si ji radši utřela, kdybych tam měla náhodou nějakou špínu, to by bylo trapné, doufám že ne, ikdyž po invazi rajčat bych se nedivala.
"Okey, takže se uvidíme zítra?" Řekl stydlivě a zařehňal se
"Jasně, už se těším" Řekla jsem a oplatila mu ten krásný úsměv
Chvíly jsem čekala co udělá, přemýšlel a já naprosto nevěděla nad čím, doprkýnka.
Přiblížil se blíž a vtiskl mi polibek na tvář.
"Taky se těším, budu tam jako na koni" Řekl a pomale odcházel, já mezitím stála jako zkoprděná dokud jsem ho neviděla zajít za roh.
Říkala jsem si jestli je to vůbec pravda, vlepila jsem si facku, štípla jsem si do ruky, utrhla si vlas... všechno jsem cítila, takž to nebyl sen, oddychla jsem si.
Miluju když se mi zdá o 1D, jenomže je to jenom se, kterej se nikdy nesplní, to je na tom nejhorší, tohle by byl ale ten nejkrásnější sen, co by se mi kdy zdál, proto jsem byla ráda že je to realita, ale i tak jsem nevěřila svím očím.
Ohlídla jsem se jestli okolo mě někdo není ake všude bylo prázdno, bylo mi jasný, že když kluci odešli, tak všechny fans a ostatní poletí za klukama.
A tak když v okolí nikdo nebyl mohla jsem se trošku vyřádit... z toho šoku co jsem právě zažila, Začala jsem skákat a šíleně ječet "Bože Niall Horan mě pozval na rande" Když jsem se uklidnina přesunula jsem se ven na obrovské parkoviště, obklopený Tunou Fanynek, jejich křik byl tak silnej, byla jsem ráda že slyším vlastního slova.
Naštěstí jsem ale měla dům celkem blízko, takže jsem se nemusela štreku prodírat tím nekonečným davem.
Otevřela jsem dveře do domu, byla jsem ráda že jsem se vlbec trefila do klíčové dírky, byla jsem tak vystresovaná, došla jsem do svého pokoje, aniž bych minula někoho z rodičů nebo sourozenců.
Dveře do mého pokoje byli otevřené dokořán a tak mi bylo jasný že někdo můj pokoj navštívil, sourozenci Berou každou chvíly když jsem pryč aby se dostali do mého pokoje, sestra mi vleze do skříně a zkouší si střevíce a šaty a bratr ten si vleze na Noťas a prohlží si moji historii a zprávi, ale na to si člověk po nějaké době zvykne, napomínání jim nestačí, a tak už jsem s napomínáním skončila, na co to? Stejně neposlechnou a budou si dělat co se jim zachce, znám to, v mládí jsem byla přesně taková, tak jim nemůžu vyčítat jak se chovaj, když já jsem byla stejný Éro.
Sedla jsem si na postel a přemítala si celý dnešní den, pořád jsem tomu nemohla uvěřít, Proč vzal na podium zrovna mě? Proč chtěli abych s nima zpívala? Proč Pozval na rande takovou hráblou blbku? Proč mi dal pusu na tvář? To byli otázky, které se mi pořád přemítali v hlavě, naprosto jsem nevěděla jak na ně odpovědět, protože jsem si je vlastně ani sama neuměla vysvětlit, beze slova jsem seděla na posteli a přemýšlela.
Co si mám vzít na sebe? Jakej si mám udělat účes? Jak se mám namalovat? Jen abych se mu líbila, bylo to těžké, ikdyž jsem věděla že by bylo nejlepší jít sama za sebe, prostě taková jaká jsem...Ale mám jít na rande s hvězdou, nemůžu jít do města jako venkovanka.
Zaslyšela jsem rachot, a tak jsem ukončila můj přemýšlející proces, podívala se do otevřených dveří kde stála Caroline, Moje kamarádka, kterou znám mimochodem už od dětství, už jako malé jsme bez sebe nemohly být, a tak se divím že naše přátelství ještě tak dlouho drží při sobě. Máme každá jiné zájmy, takže se většinou bavíme o klukách nebo o zájmech té druhé. Bylo mi jasné že ji do domu pustila máma, dělá to vždycky, ale tak tvrddě jsem přemýšlela, že jsem ani neslyšela zvonek.
"Ahoj Monik, Jakej byl koncert? Měla jsem jít s tebou, byla tu bez tebe nuda." Řekla, lehla si do postele a koukala do stropu, zdála se mi nějaká nesvá, většinou bývá nabitá energií a dneska nic, skleslá, nudná, sklamaná, Naštvaná, Ubrečená. Nevím co se stalo ale mám v plánu to zjistit, takhle zřízenou jsem ji vážně ještě nikdy neviděla.
Koncert byl super a bylo by lepší kdybys tam byla se mnou, nevěřila bys svím očím. Řekla jsem jí a pinkla jsem ji do nohy.
"Aha a co tam bylo tak úžasnýho?" Zeptala se unuděně.
"To je jedno, to ti budu vyprávět později, teť vy řekni ty jakej si měla den?" Řekla jsem a zasmála se, ale ona vypadala pořád smutně.
"Jako každej jinej den, proč se ptáš?" Řekla a stále se koukala do zdi.
"Carol, co se s tebou děje, proč mi něco tajíš, já myslela že si můžeme říct všechno" Zvážněla jsem, byla mi líto, že předemnou něco tají.
"Monik neřeš to! Tys měla úžasnej den a já ti ho nebudu kazit" Řekla a usmála se na mě.
"Car, můžeš mi říct všechno, pomůžu ti, jestli máš nějaký trable, mě už dneska den neskazínic neboj, jde o Patrika že jo?" Zeptala jsem se podívala se na její ubrečený oči.
"Jo jde o něj, řekl mi že jsem hnusná lhářka a teť se se mnou nebaví" Řekla smutně, až ji ukápla slza.
"Car, proč lhářka?" Zeptala jsem se, lhářka, to mi přišlo trošku nesmyslný, Car mě ani nikomu nikdy nezalhala.
"To právě nevím, řekl mi, že se bavil s Kristou(Jednou hnusnou drbnou, která se nabažuje ze sváždění se na druhých) A pak mi řekl že jsem hnusná lhářka a že už se mnou nikdy nepromluví, nechápu to, nikdy jsem mu nic zlího neudělala" Řekla Car a rozbrečela se.
Ani jsem si nevšímala jak plyne čas, už bylo skoro 10 hodin večer, potřebovala jsem se na druhej den pořádně vyspat abych nedošla na rande s kruhama pod očima, ještě chvíly jsem s Car probírala její krizy a potom jsem jí řekla zase svůj příběh, když pochopila o co mi jde, odešla i bez dlouhýho přemlouvání.
Rychle jsem se osprchovala, oholila se a dala si pleťovou masku abych nemusela na obličeji nosit tunu Beďáků, sice jsem měla na obličeji jen tak 2..ale radši jsem si ji dala, aby mě akné opět nepřekvapilo.
Na zítřejší rande jsem si vybrala fiálkové šaty, které byli mimochodem uplé, takže zvýrazní křivky a k tomu lehký černý svetřík, který si nejspíš jen tak hodím přes ramena, kdyby si náhodou počasí zase dělalo co chce.
V botníku jsem vyhrabala Fialové boty na potpadku, které měli po bocích malé diamantíky, byli to moje nejluxusnější boty, měla jsem je jenom málokrát, protože si je šetřím na mimořádnou chvíly, která mimochodem nastala, takže mám důvod si je vzít. Když už jsem byla úplně nachystaná na druhý den, lehla jsem si do postele a než jem úplně usla, vymýšlela jsem si jen tak v mysli jaké by to asi mohlo být.

What Makes You Beautiful (Kristýna Hájková a Monika Kratochvílová)

10. června 2012 v 21:12 | Kikinkaa |  Videa

Ahojte Děcka, dovolila jsem si sem přidat video ve kterém zpívám se svojí kamarádkou

Díl 4

8. června 2012 v 22:11 | Kikinkaa |  Příběh-Harry
"No kluci, jestli se mnou teda chcete něco nahrát, nevím jak to bude s mamkou, ona to nepochopí" řekla jsem utrápeně
" Buď v klídku Kris, když bude problém, tak mi ji dej, jsem v tom mistr. Prohlásil Louis a mrknul na mě.
"No nevím, mám jí brnkonout? Zeptala jsem se kluků
"Že se ptáš, upaluj" Vykřikl Harry
Kousek jsem od kluků odběhla..aby se nemuseli dívat na můj herecký výstup, vytočila jsem mamčino číslo a čekala jsem dokud se neozve pípnutí na znamení, že už se číslo vytáčí...
"Ahoj Kris, tak jak je v paříži, kde se zrovna nacházíš?" řekla máma, zněla šťastně, nechtěla jsem ji vyrušit..ale musela jsem.
"Ahoj mami, zrovna jsem kousek od Aifelovky, víš mami, potřebovala bych s tebou mluvit o něčem důležitým, ale potřebuju aby si mě brala vážně".
"Kris, stalo se něco? Dobře mluv, ale víš doufám kolik to stojí peněz, doufám že neprovoláváš zbytečně".
"Mami, vím dobře o čem chci mluvit, potkala jsem tu One Direction, podrobnosti až doma (Zasmála jsem se), zaspívala jsem jim a jim se to líbilo, požádali mě, jestli bych s nima nechtěla odjet do Anglie a nahrát s nima písničku, bylo by to asi tak na rok, možná míň. (Na druhém konci telefonu bylo ticho, "Co se stalo?" říkala jsem si) "Byla bych ráda, kdyby jsi mi to povolila, víš že je to můj sen". Řekla jsem mámě, ta ale pořád mlčela, začala jsem být nervozní, to byla situace ve který jsme vůbec nevěděla, co dělat dál.
"Hele, chápu že bys chtěla, ale nemůžeš, to ti nemůžu dovolit, si mladá a je toho na tebe už teť dost, do Anglie jezdíš pořád s tetou, to ti nestačí?"
"Mami, chceš říct že jako nemůžu?" Ukápla mi slza, viděla jsem jak mě kluci upřeně sledují, bylo mi trapné před nima brečet, dělala jsem jakože nic...ale oni to snejně viděli, ty pohledy byli velice nápadné.
"Kris, je toho na tebe moc, chápeš... to nemůžeš!".
"Mami, teť si děláš srandu že jo? Zopakuj mi, kdo potporoval tebe když si odjela přes půlku světa za prací, byl to tvůj sen a já ti nebránila, starala jsem se o sestru a bráchu, uklízela jsem, všechno jsem zařizovala za tebe, a to celej rok, bylo toho moc...ale já se nevzdávala, protože jsem ti to přála, chtěla jsem aby sis sen splnila aspoň ty, když už jsem nemohla já, dělala jsem pro to všechno, a když tě teť žádám o to, abys ty splnila můj sen, tak je to najenou strašněj problém?." Řekla jsem, ukápla mi další slza, rychle jsem ji utřela a dělala jakože se nic neděje.
"Tak dobře, přesvědčila jsi mě, jeť si ale neubliž si, jasný! A co Caroline? Tu tam necháš?" Zeptala se máma, což mě trošku zaskočilo, protože jsem na Car úplně zapoměla, musela jsem jí rychle zařídit nějaký odvoz, jen doufám že se nebude zlobit, za to, že musí odjet sama.
"Mami, buď v klidu, to nějak zařídím ahoj" Řekla jsem a zavěsila
Rychle jsem doběhla za klukama a oznámila jim, že tu mám ještě kamarádku, o kterou se jaksi musím ještě trošku postarat.
Rychle jsem v mobilu vyštráchala její telefoní číslo a volala...
"Ahoj Kris, co je třeba?" ozvalo se v telefonu
"Ahoj Car, potřebuju s tebou mluvit je to důležitý" Řekla jsem Car
"Okey, mluv...Poslouchám tě".
"Mám tu 1D a oni mi nabídly, že s nima mužu odjet do Anglie a nahrát s nima písničku, potřebuju aby si domů odjela sama!".
"Kris, prodluž tu letenku, teť nemůžu odjet, našla jsem si známost, a teť to prostě nejde, on pojede se mnou místo tebe, tak by to šlo?" řekla Car
"Car, ty ses zbláznila, mamka tě zabije!"Vyhrkla jsem na ni
" Klídek, všechno zařídím, kdyžtak bude průser no, dostanu na pár dní zaracha a pak to bude v poho."
"Okey Car, dávej na sebe pozor, letenky vám posunu na příští neděli, bude to stačit? zeptala jsem se
"Jasně, to by bylo super, díky a ať ti to výjde, držím ti pěsti Ahoj." Řekla a zavěsila, ani jsem se s ní nestihla rozloučit, vzala to rychle, ona taková slušňačka a hrne se do takovího průseru, nechtěla bych být v její kůži.
"Kluci všechno je domluvený, můžeme jet klidně hnedka" zakřičela jsem na ně, Kluci se otočily a Harry natáhl ruku, jakože mám jít za nima, došla jsem a čekla jim že je všechno domluvený.
"Hej, lidi, potřebuju si dát cigaretu, tak jestli to nevadí?" Řekl Zayn
"Zayne, to jsem si mohl myslet, že něco takovího zase vymyslíš.." řekl Liam
" Kluci klídek, máme čas, cigaretu má vykouřenou za 10.minut, to dáváme ne?" řekla jsem klukům
"Má pravdu 10 min. nás nezabije :D prohlásil Niall

Díl 3

2. června 2012 v 14:14 | Kikinkaa |  Příběh-Harry
Už z dálky koukali, jakože neví o co GO! Ani já nevěděla co teť bude dál, já kluky mám víc než ráda ale nevím jak jsou na tom oni, nemusím jim padnout do oka.
"Zayne, ty sis tu našel nějakej novej kusanec?" Křičel z dálky Harry
"Ne Harry, tu jsem dovedl tobě, představ si, je to Češka"
"Češka? Vždyť mluví Anglicky!" Prohlásil Louis
"Ona je sice z Česka ale většinou bývá se s vou tetou v Anglii,to všechno mi stačila říct za tu dobu, co jste se courali po obchodech" Řekl přechytrale Zayn
Harry se zatvářil respektivně..ikdyž nevím jestli to byl určitě ten pohled..který jsem si myslela.
"Chápu Zayne, ale z jakého důvodu jsi ji sem dovedl?" Zeptal se Liam
"No, zpívali jsme spolu pod Aifelovkou a ona, ona je ůžasná, kolemdoucí, co ji zaslyšeli jí i házeli peníze...Ona je prostě super...Tak mě napadlo že by jsme s ní možná mohly něco nahrát, tak jsem jí řekl ať jde se mnou." Řekl Zayn..šlo vidět že se bojí rekce kluků, byl nějaký nesvůj.
"No dobře Zanye,chápeme tvoje úmysli, ona může být dobrá, Má svůj šarm a hlas může mít dobrý, ale, no zkrátka nemyslím si že je to dobrej nápad. Řekl Liam
"Zayne pamatuješ jak si přivedl Marik? Taky si říkal že je skvělá...promiň ale byla příšerná a ty to víš."Prohlásil Harry, doufala jsem, že si tohle nemyslej i o mně. Vadilo mě, že mě přirovnávají k tomu co se jim stalo..ale já myslím že zpívat umím a chci si jít za svým cílem...Nechci se k nim nějak vtírat, o to mi nejde, dokážu si jít svou cestou.
"Hele Kluci, vím co umím, zpívat mě fakt baví a zpívat se Zaynem pod Aifelovkou, to je pro mě úžasná zkušenost, bylo to super, ale nechci aby jsme si o mě mysleli, že se k vám chci nějak větřít, já má svůj sen za kterým si jdu, můj sen je zazpívat si s vámi a tet mi to praštilo o nohy, tak proč to nevzít kdž mi to nabídl, dokážu si jít vlastní cestou, nechci aby jste si o mě mysleli něco zlého, nechci se k vám nějak vtírat, a Zayna neobviňujte, ikdyž možná nejsem ta pravá pro váš song...:) To Zaynovi, vděčím za to, že mi aspoň z poloviny splnil můj sen,Nevěřila jsem že mi může udělat tolik radosti najednou, jen tím že mu máknu na zadek (zasmála jsem se) Díky Zayne, nikdy na to nezapomenu" Řekla jsem mu a usmála se na něj, on my úsměv oplatil.
"To je všechno, co jsem vám chtěla říct" Oznámila jsem a usmála jsem se, teť už v to máme doufám jasno.
Chvíly byli ticho, bála jsem se, co z kluků vylítne.
"Zayne, ona ti šáhla na zadek? Já chci taký..!" Vykřikl Harry, On je opravdu král šaškáren.
"Harry, tak to opravdu můžeš jenom chtít" Řekl Harrymu Zayn a zasmál se, jak si tak všímám, kluci se rády provokují.
"Ať zaspívá a pak se uvidí." Navrhl Niall
"Jo, s tím souhlasím" Vykřikl Louis.
"Ok" Řekla jsem a začala zpívat, vybrala jsem se písničku What Makes You Beautiful, protože jsem s touhle písní zaujala i Zayna..je to jejich píseň, a tak budou dobře vědět co jsem dala..a co bylo zaspívaný špatně.Kluci se nedívali nějak zajímavě, prostě, jako vždycky ale já to nevzdávala, zpívala jsem dál, doufala jsem že se jim to bude líbit.
"Jsem pro"Vykřikl Louis, byla jsem rád že mě vyrušil, protože už jsem z toho jejich hromovího ticha byla trošku nervozní.
"Souhlasím s Louisem" Oznámil Harry, a tak i ostatní, vypadali nadšeně, ale nebylo proč.
"Jo, tvůj hlas je bombovej, myslím že, kdyby jsme společně něco nahrály, znělo by to fakt skvěle, bylo by to originální, protože ty máš hlas, který jen tak běžně nezaslechneš, super. Zayne tohle ti schvaluju" řekl Lima a usmál se.
"Bože, ani nevíte jak jsem ráda, že se vám můj zpěv líbí" Řekla jsem jim, byla jsem tak ráda.